Živí brouci na Šumavě, mrtvý bouk na Ministerstvu životního prostředí
Poté co se republikou prohnal orkán Kyril a vichřice Ema, domnívali jsme se, že jsme svědky jedné z největších přírodních katastrof poslední doby. Jaké je však pro nás překvapení, že i přes vcelku dobře zvládnutou práci jsme možná svědky kalamity nové, v zatím netušeném rozsahu a navíc zaviněné člověkem.
Usilovná práce lesníků zabránit další, kauzálně navazující, kalamitě v podobě kůrovce však byla zčásti znemožněna příkazem ministerstva životního prostředí. To se zřejmě domnívá, že co příroda zničí to také obnoví a je tedy nejlepší nechat věcem „přirozený" průběh. Ponechání části kalamitního dříví v lese pro potřeby simulace přírodních procesů a možnosti výzkumu je jistě dobrým nápadem a zřejmě ani samy lesníci by proti němu nic neměli, ale otázka je v míře. Míru ministerstvo nejenže neodhadlo, ale i celkem dost přestřelilo a stalo se tak terčem kritiky nejen domácích odborníků, ale celá situace došla tak daleko, že vyvstal mezinárodní problém. V lednu tohoto roku poslal bavorský státní ministr zemědělství a lesnictví Josef Miller oficiální dopis ministrovi Bursíkovi, v němž kritizuje management v NP Šumava a obviňuje ČR z neplnění vzájemné dohody podepsané 3. 2. 2005 ve Vimperku. Tato dohoda se týká hospodaření na státní hranici v oblasti NP Šumava a NP Bavorský les na Německé straně. Pro kůrovce je zde vymezeno ochranné pásmo s managementem ochrany lesa proti kůrovci, které je na české straně široké 200 m. Ze strany ČR však v tomto pásmu nebyly v minulém roce učiněny žádná opatření proti šíření kůrovce a tak došlo na Německé straně k silnému napadení zdravých porostů. 27. června poslal oficiální dopis také rakouský spolkový ministr zemědělství a lesnictví Josef Pröll. V tomto dopise vyčísluje škody které způsobila ČR na 620 000 euro. Historie má zvláštní smysl pro humor, za totality nám „americký brouk" žral brambory, a dnes český brouk žere Německé a Rakouské lesy. Kdyby se alespoň jednalo o nějaký průměrný hospodářský les jichž jsou tisíce hektarů, ale díky tomu, že se vše odehrává na území národních parků, byly v Bavorském lese napadeny 200 až 300 let staré původní smrkové porosty a došlo k jejich narušení v takové míře, že jejich zánik je již zřejmě nevyhnutelný. Na Rakouské straně vznikají až 35 h velké holiny v místech, kde Rakušané úspěšně hospodařili šetrným tzv. výběrným způsobem. Kde je ona ochrana přírody teď? Lesnické subjekty požádaly ministerstvo o vyjádření k dopisu pana ministra Millera, odpovědi se jim však nedostalo. A tak nezbývá nežli konstatovat, že radost ze současné situace má zřejmě jen hrstka ekologů, kteří mohou přírodní procesy pozorovat in natura. Většině ekologů však, stejně jako lesníkům a environmentalistům, zůstanou jen oči pro pláč.
Matěj Horáček
student ochrany a tvorby krajiny na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerity
Připojené soubory
 zivi-brouci-na-sumave.doc |