schválený IX. sjezdem Mladých sociálních demokratů 24. - 26. září v Hradci Králové. "Pokud se jedná o blaho lidí, tak neexistuje žádná individuální budoucnost, ani pro jednotlivce, ani pro národy. Společně ji musíme sdílet. Společně ji musíme tvořit."
Olof Palme
Preferujeme stabilní a trvalý růst hospodářství, který bude založen na zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky s nově definovanou aktivní rolí státu. Stabilní ekonomická situace je základní podmínkou zlepšení postavení mladých lidí v dnešní společnosti. Zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomického růstu musí být současně prioritou při vyrovnávání rozdílů mezi Českou republikou a dalšími státy Evropské unie.
Vláda České republiky musí podporovat exportní výkonnost domácích firem a příliv zahraničních investorů, kteří přinesou do české ekonomiky silné kapitálové zázemí dlouhodobého charakteru, moderní technologie, know-how, odbytovou perspektivu na náročných zahraničních trzích a zkušenosti v řízení. Tyto investice musí směřovat do výrob s nejvyšší přidanou hodnotou a jejich podmínkou musí být také reinvestování zisků v České republice v horizontu nejméně 5 let.
Proto aby došlo ke zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky :
Uvědomujeme si, že státní rozpočet je nejdůležitější součást veřejných rozpočtů (veřejných financí). Prosazujeme proto posílení investičních výdajů státního rozpočtu České republiky, které pomohou vytvořit podmínky pro nastartování stabilního ekonomického růstu. Není nám cizí myšlenka krátkodobého deficitního rozpočtu, avšak v dlouhodobém horizontu preferujeme rozpočet vyrovnaný.
Zasazujeme se o modernizaci a značné zjednodušení daňového systému. Jsme zároveň pro prohloubení daňového zvýhodnění mladých rodin s dětmi. Jsme pro odstranění daňového dumpingu v Evropské unii a pro jednotné sazby daně z příjmů právnických osob. Žádáme, aby Úřad pro ochranu hospodářské soutěže důsledně potíral nekalé soutěžní praktiky, obzvláště pak cenové dohody.
Podporujeme proto:
Podporujeme tržní ekonomiku, nikoliv tržní společnost. Nezaměstnanost považujeme obecně za jeden z největších problémů současné transformující se české společnosti, který má své negativní důsledky nejen ekonomické, ale především sociální, a postihuje především mladé lidi. Proto se budeme v první řadě snažit přispět k vyřešení vysoké nezaměstnanosti mladých lidí, zejména absolventů středních škol a odborných učilišť.
Vzhledem ke skutečnosti, že největší část procenta nezaměstnanosti má strukturální charakter, je nezbytné se při úvahách o snižování míry nezaměstnanosti soustředit na podporu restrukturalizace mikrosféry.
Považujeme za důležité zdůraznit, že stát musí umožnit všem stejné příležitosti najít si zaměstnání, aby každý mohl uplatnit své znalosti a dovednosti. Především je nutné zajistit větší přísun investic do regionů s vysokou nezaměstnaností.
Budeme se proto snažit :
Považujeme odbory za jednu ze základních součástí moderních vyspělých států a vnímáme jejich nezastupitelnou roli v procesu kolektivního vyjednávání na všech úrovních.
Odbory by měly chránit jednotlivce proti svévolnému jednání zaměstnavatelů, ale zároveň by měly přispívat k překonání tradičních konfliktů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.
Odborové organizace a hnutí by měly umožnit vytvoření konsensu pro změny, aby zaměstnanci měli příležitost být odměněni spolu se zaměstnavatelem za úspěch.
V souvislosti s hospodářským růstem se nesmí zapomínat na právní regulaci hospodářské politiky, která musí všem zabezpečit stejné příležitosti pro podnikání a umožní zabránit negativním dopadům transformace ekonomiky.
Cestou ke zlepšení právní regulace hospodářské politiky je přejímání osvědčených zákonů států Evropské unie v rámci procesu harmonizace českého práva s právem EU.
Budeme proto prosazovat :
Jednou z priorit hospodářské politiky musí být zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky zejména ve vztahu k zemím Evropské unie. Podpora domácího průmyslu musí směřovat především do výrob s nejvyšší přidanou hodnotou. U zahraničních firem se stavíme za podmínkou reinvestování jejich zisků v České republice v horizontu nejméně 5 let.
Považujeme za klíčové rozsáhlé investice do dopravní, bytové infrastruktury či investice do ochrany životního prostředí, které jsou podmínkou ekonomického růstu, snižování nezaměstnanosti a odstraňování zaostalosti některých krajů. Podporujeme investice do vědy, výzkumu a vzdělání a především pak do rozvoje lidského kapitálu a kvalifikace zaměstnanců.
Jsme pro odstranění daňového dumpingu v Evropské unii a pro jednotné sazby daně z příjmů právnických osob.
Jsme proti vytváření dohod mezi českými bankami o výši poplatků a úroků za služby zákazníkům, v jejichž důsledku je cena bankovních služeb v ČR jedna z největších v EU.
Podporujeme tržní ekonomiku, nikoliv tržní společnost. Nezaměstnanost považujeme obecně za jeden z největších problémů současné české společnosti, který má své negativní důsledky nejen ekonomické, ale především sociální, a postihuje především mladé lidi. Proto se budeme v první řadě snažit přispět k vyřešení vysoké nezaměstnanosti mladých lidí, zejména absolventů středních škol a odborných učilišť.
V souvislosti s hospodářským růstem se nesmí zapomínat na právní regulaci hospodářské politiky, která musí všem zabezpečit stejné příležitosti pro podnikání.
Budoucnost České republiky, Evropy a světa je nemyslitelná bez rozvinuté dopravní infrastruktury umožňující rychlý, plynulý a k životnímu prostředí šetrný pohyb osob a zboží.
Pohyb zboží je zapotřebí rozdělit do dvou kategorií. Jednak se jedná o zboží, které je za rozumných nákladů dostupné a vyrobitelné na daném území a jednak zboží u kterého tomu tak není. V prvém případě je třeba vyloučit zbytečnou dopravu, v druhém volit co nejšetrnější způsob dopravy.
Vždy je třeba upřednostnit hromadnou dopravu před individuální dopravou z důvodu efektivnějšího využívání zdrojů a šetrnosti k životnímu prostředí. Především se to týká dopravy osob ve městech kdy dochází nezřídka k blokování hromadné dopravy dopravou individuální.
Jsme si vědomi toho, že dopravní obslužnost má dopady do ostatních sfér, především zaměstnanosti a regionálního rozvoje. Proto se stavíme za nárok každého občana na dopravní obslužnost jeho obce a regionu.
Vzhledem k existenci stávající sítě, přepravní kapacitě a šetrnosti k životnímu prostředí představuje ideální způsob páteřní dopravy pro valnou většinu zboží a osob.
Transformace železniční dopravy nesplnila očekávání, neboť nepřinesla zásadní změny do její organizace a ekonomického rámce. Navíc nedošlo k narovnání podmínek na přepravním trhu. Aby bylo zajištěno stabilní fungování železniční dopravy musí jednak dojít k jejímu propojení a sjednocení v evropském rámci a to zejména v rámci EU a jednak musí být vyřešen a postaven na reálná základ její ekonomický rámec. Vstup soukromých subjektů nesmí narušit provázanost infrastruktury.
Je třeba zajisti propojení hlavních evropských center vysokorychlostními železničními trasami umožňujícími jízdu rychlostí 300 až 500 km/hod a to buď na konvenčním nebo nekonvenčním základě.
Silniční doprava by neměla být pojímána jako alternativa a konkurence, ale jako doplněk k železniční dopravě, které náleží úloha páteřní dopravy.
Přebujelá individuální automobilová doprava představuje jeden z vážných problémů současnosti. U nově budovaných dálnic je potřeba zvážit, zda krátkodobé ekonomické přínosy převažují nad dlouhodobými negativními dopady na životní prostředí. Jedná se především o zábor půdy, a to nezřídka zemědělské. Je však nezbytné z hlediska konkurenceschopnosti ekonomiky dobudovat základní síť páteřních komunikací včetně návaznosti na zahraničí. Nelze přitom zapomínat na péči o komunikace nižší kategorie.
Zároveň musí dojít k narovnání podmínek pro všechny druhy dopravy. To se týká především vztahu silniční a železniční dopravy, kdy je často preferována silniční doprava na úkor dopravy železniční.
Vodní dopravě připadá především úloha přepravy hromadných substrátů. V případě vnitrozemské vodní dopravy je třeba se vyvarovat konfliktů se zájmy ochrany životního prostředí. Úkolem námořní dopravy je mezikontinentální přeprava velkých zásilek a hromadných substrátů.
Jejím úkolem by měla být především rychlá přeprava osob a drobného zboží na velké vzdálenost. V západoevropském a středoevropském prostoru by měla být vnitroevropská letecká doprava stále více nahrazována dopravou železniční.
Česká republika musí aktivně sledovat a být připravena na nástup nových technologií v oblasti dopravy včetně nekonvenčních způsobů dopravy a začít se na ně intenzivně připravovat. Podporujeme vývoj dopravních technologií šetrných k životnímu prostředí.
Budoucnost České republiky, Evropy a světa je nemyslitelná bez rozvinuté dopravní infrastruktury umožňující rychlý, plynulý a k životnímu prostředí šetrný pohyb osob a zboží.
Vždy je třeba upřednostnit hromadnou dopravu před individuální dopravou z důvodu efektivnějšího využívání zdrojů a šetrnosti k životnímu prostředí. Je třeba zajistit nárok každého občana na dopravní obslužnost jeho obce a regionu. Musí dojít k narovnání podmínek pro všechny druhy dopravy. To se týká především vztahu silniční a železniční dopravy, kdy je často preferována silniční doprava na úkor dopravy železniční.
Česká republika musí aktivně sledovat a být připravena na nástup nových technologií v oblasti dopravy.
Nepovažujeme demokracii za samoúčelný cíl. Demokratický způsob uspořádání spolčenosti vnímáme zejména jako cestu k lepšímu a spravedlivějšímu životu lidí, k životu všech občanů v důstojných podmínkách. Mladí sociální demokraté ve své sociální politice vycházejí ze základních hodnot humanismu, rovnosti, solidarity, sociální spravedlnosti a svobody a z Listiny základních práv a svobod, kde mezi základními nezcizitelnými právy každé lidské bytosti jsou právo na život, na lidskou důstojnost a na rovné zacházení bez jakékoliv diskriminace..
Jsme znepokojeni demografickým vývojem v České republice. Česká populace vymírá. Je nutné buď zvýšit počet narozených dětí nebo výrazně přehodnotit imigrační politiku. Proto chceme větší podporu mateřství, rodičovství a rodiny jako instituce. Podporujeme záměr zavést opět plošné vyplácení přídavku na dítě. Tuto dávku nevnímáme jako sociální podporu lidem s nízkými příjmy, ale jako projev solidarity mezi těmi, kdo děti mají a těmi, kteří je z různých důvodů nechtějí nebo nemohou mít a jako projev ocenění výchovy dětí společností.
Za jeden z hlavních důvodů poklesu porodnosti pokládáme také špatnou bytovou situaci, která velké části mladých lidí brání v zakládání rodiny.
Za faktor, který by zvýšil spokojenost žen na mateřské dovolené a zřejmě i ochotu mít další dítě, považujeme dostatečné zázemí, zejména mateřských center a dětských hřišť.
Požadujeme základní mateřskou dovolenou v trvání 12 měsíců po porodu, a to ze tří základních důvodů: 1) Světová zdravotnická organizace doporučuje kojit první rok života dítěte, mimo jiné i jako prevenci proti mnoha infekčním i civilizačním chorobám. 2) První rok života je klíčový z hlediska vývoje charakteru i inteligence dítěte, proto by měli mít všichni rodiče možnost pečovat o své dítě bez výrazného zhoršení finanční situace rodiny a ztráty nároku na své pracovní místo. 3) Pracovní neschopnost může trvat do jednoho roku, proto by bylo logické, kdyby mateřská dovolená byla upravena podobným způsobem.
Poslední dobou dochází také k masovému rušení jeslí a omezování počtu mateřských škol. V některých oblastech je problém do předškolního zařízení dítě umístit. Předškolní zařízení musí být dostupná pro všechny děti nejen finančně, ale také územně. Domníváme se, že i toto má vliv na klesající porodnost.
Současný stav porodnosti v České republice lze označit jako „porodnickou stávku". Tuto situaci je potřebné urychleně analyzovat v rámci solidních sociologických výzkumů a řešit ji. Jde o budoucnost národa, ne o „sociální inženýrství".
Důchodové připojištění chápeme pouze jako možný nadstandard. Nesmí v žádném případě ani částečně nahrazovat státem garantovaný solidární důchodový systém. Myšlenka individuálního šetření na důchod je ve svých důsledcích protipopulační, což si náš stát v současné demografické situaci nemůže dovolit. Pokud by se s jeho zavedením v nějaké podobě počítalo, je potřeba zajistit navýšení základních důchodů za každé vychované dítě. (rodiny, které vychovávají více dětí, nemohou platit důchodové připojištění). Obáváme se také, že svěřit zabezpečení své budoucnosti bankám je příliš nejisté. Domníváme se, že tyto snahy nejsou výhodné pro občany, ale především pro finanční instituce.
Naší generace se bude již v plné míře týkat změna výpočtu důchodu, kdy se důchod počítá z výdělku celého produktivního života. MSD chce zachovat současný systém tzv. náhradních dob (především dobu studia, mateřské a rodičovské dovolené). Dále považujeme za potřebné doplnit způsob výpočtu důchodů, tak aby rodič dítěte do deseti let věku, který pracuje na zkrácený pracovní úvazek, měl započítáván výdělek, kterého by dosáhl při práci na celý úvazek. Bez tohoto doplnění budou diskriminováni ti, kteří pečují o novou generaci, která bude budoucí důchodce živit.
Mladí sociální demokraté nepovažují pracovní uplatnění pouze za ekonomickou kategorii. Nezaměstnanost snižuje také sociální statut jedince, jeho sebedůvěru. Mezi nezaměstnanými je výrazný nárůst nemocnosti, depresí a sebevražednosti. Z těchto důvodů je nezbytné, aby stát podporoval smysluplné uplatnění všech občanů, včetně osob se změněnou pracovní schopností. Povinností státu je zejména zajišťovat opatření proti diskriminaci na pracovním trhu z důvodu věku, národnosti nebo pohlaví, koordinaci celoživotního vzdělávání a rekvalifikace a podporu nových pracovních míst.
Neméně důležité je zajistit výši sociálních podpor v nezaměstnanosti, která zajistí nejen motivaci k hledání nového uplatnění, ale i důstojný život nezaměstnaných a jejich rodin.
Podporujeme výchovu všech dětí v co nejpřirozenějším prostředí, což je pro každé dítě především rodina. Za důležité považujeme možnost umístit děti co nejdříve do náhradní rodinné péče, v některých případech již od okamžiků narození. Přestože soudní rozhodnutí o nezrušitelné adopci vyžaduje čas, není nutné, aby tuto dobu děti trávily v kojeneckých ústavech a dětských domovech. Podle poznatků psychologů nemůže institucionální péče nikdy plně nahradit individuální péči milujícího rodiče, ať již vlastního či náhradního. Pobyt dítěte v těchto zařízeních delší než několik měsíců může nenapravitelně poškodit jeho celou osobnost. Vychováváme si tak citově poškozené děti, které se mohou stát pro společnost zátěží, místo aby byly přínosem. Současný stav této oblasti pokládáme za neúnosný.
Právo na zdraví, na finančně i místně dostupnou zdravotní péči považujeme za základní lidské právo. MSD se hlásí k programu světové zdravotnické organizace „Zdraví pro všechny ve 21. století", zejména ke komplexnímu pohledu na zdravotní problematiku. Péče o zdraví musí být záležitostí mezirezortní spolupráce, nikoliv pouze zdravotníků a zdravotnictví. Důraz klademe především na sociální rozměr zdravotní péče - rovný přístup všech lidí, zachování solidarity zdravých s nemocnými, bohatých s chudými, zrovnoprávnění jednotlivých regionů. Za klíčovou pokládáme kvalitní primární péči a ochranu veřejného zdraví.
Podporujeme rozšíření stávajících plošných preventivních programů, ať již očkovacích, osvětových nebo zaměřených na včasný záchyt onemocnění. Prevence vzniku onemocnění nebo jejich komplikací je nejlevnější formou zdravotní péče. Péče o rizikovou populaci není pouze pomocí pro ně samotné. Náklady s ní spojené se mnohonásobně vrátí v ochraně zdraví celé populace. Prevence je důležitá také v oblasti podpory zdravého způsobu života, což se týká především výživy, pohybové aktivity a prevence toxikománií. Za důležité považujeme preventivní screeningové programy zaměřené na civilizační choroby, především nádorové. Podpora zdraví musí být úkolem všech oblastí života, je třeba zabezpečit zdravé životní i pracovní prostředí, zdravou školu, zvýšení bezpečnosti na silnicích
Důraz klademe na primární preventivně zaměřenou komunitní péči, poskytovanou nejen lékaři, ale zejména sestrami a dalšími profesionály, její úzké sepětí se sociální péčí a návazností na specializovanou ambulantní i lůžkovou péči. Větší přiblížení zdravotní a sociální péče pokládáme za důležité především v oblastech, kde příčiny problémů jsou sociální i zdravotní, například v péči o postižené děti i dospělé, o děti a mládež z ohrožených rodin a zejména v péči o seniory. Bohužel v poslední době je možno pozorovat trend spíše opačný, což nepřispívá k efektivitě ani z hlediska celkových nákladů, ani z hlediska kvality a zabezpečení odborné úrovně služeb.
Je nutné spojit sociální i zdravotní aspekty nejen v poskytování a zprostředkování potřebné péče, ale také v jejím financování. Není řešeno financování sociální péče poskytované zdravotnickými zařízeními a zdravotní péče poskytované v zařízeních sociální péče. Úředníkům, zdravotním pojišťovnám ani poskytovatelům péče se nedaří nalézt hranici mezi zdravotní a sociální péčí, nejspíš proto, že zde ostrá hranice není.
Proto považujeme za nutné legislativně definovat lůžkovou i terénní zdravotně-sociální péči a zavést ošetřovatelské pojištění k jejímu financování. Platby za zdravotně sociální péči by bylo vhodné vztahovat zejména k časovému hledisku s kategorizací pacientů podle soběstačnosti a onemocnění. Platba za výkon by měla být pouze doplňkovou. Tyto platby by však měly tvořit pouze část celkových nákladů - část by měla být zajišťována také z obecních rozpočtů. Pouze u tohoto typu dlouhodobé péče, která je spojena i s residenčními službami, připouštíme možnost spoluúčasti pacientů. Tato spoluúčast se však může vztahovat pouze na sociální složku péče (zejména náklady na bydlení), nikoli na část zdravotní. Podmínkou je její sociální únosnost.
Stát, respektive kraj nebo obec, má odpovědnost za zajištění zdravotních a sociálních služeb pro občany a jejich důstojného života, což ale neznamená, že všechny služby musí zajišťovat přímo. Státní subjekty by tyto služby měli zajišťovat tam, kde je to výhodné, tam, kde tyto služby chybí. Obec (stát) ale musí mapovat potřebu těchto služeb, stanovit jejich síť, kontrolovat jejich kvalitu, koordinovat jednotlivé poskytovatele a doplňovat chybějící služby tak, aby péče nebyla poskytována nahodile nebo výběrově jen pro některé skupiny obyvatel.
Za naprosto nezbytné proto považujeme stanovení nepodkročitelného standardu veřejných služeb a přijetí předpisů určujících materiální i personální kritéria kvality.
Za neúnosný považujeme současný nesoulad mezi pravomocemi a odpovědností. Je třeba jasně určit, kdo je zodpovědný za zajištění dostatečné sítě zdravotních a sociálních zařízení v regionu, co je dostatečná síť a umožnit tuto odpovědnost naplňovat. Odpovědnost by měla být na nejnižší úrovni, kde péči ještě je možné efektivně zajišťovat (princip subsidiarity), tj. v případě superspecializované péče na úrovni státu, v případě specializované a akutní lůžkové péče na úrovni kraje, v případě primární a zdravotně-sociální péče na úrovni obce.
Dnes už téměř nikdo nepochybuje o tom, že způsob platby za jednotlivé výkony se neosvědčil. Pro primární péči pokládáme za vhodné zachovat v rámci systému zdravotního pojištění kombinaci platby kapitační a výkonové s posílením koordinační funkce praktických lékařů. Připravovaný přechod na platbu za diagnózu (DRG) nepovažujeme za samospasitelný. Je vhodný pouze pro akutní lůžkovou péči a bez jasných mechanismů zajišťujících kvalitu péče jejím důsledkem může být její snížení. Je také potřeba vzít do úvahy rozdílné postavení jednotlivých nemocnic, zejména fakultních, a jejich rozdílné náklady.
Nutné je vyřešit formu zdravotnických zařízení. Nesouhlasíme s přeměnou zdravotnických zařízeních na akciové společnosti, zejména proto, že hlavním účelem akciové společnosti je tvorba zisku. Máme obavy ze současného vývoje, který může vést k tunelování veřejného majetku. Nicméně se domníváme, že jde o důsledek absence jiné, vhodnější, právní úpravy a nedostatečně legislativně definovaného a chráněného veřejného zájmu.
Za nedostatek systému také považujeme orientaci pouze na lékařskou péči. Větší zapojení nelékařských zdravotnických profesí je důležité nejen z ekonomického hlediska, ale zlepšuje i dostupnost péče.
Snahy o zavedení spoluúčasti pacientů na financování zdravotní péče považujeme za narušení solidarity zdravých s nemocnými, mladých se starými, bezdětných s dětmi. Spoluúčast odmítáme především u dětí. V sociálně slabých vrstvách společnosti může i nízká míra spoluúčasti vést k omezení návštěv lékaře, k zanedbání preventivní péče, vzniku onemocnění. Toto riziko nelze v žádném případě přenášet na jedince, kteří se nemohou sami rozhodovat.
Za nebezpečné považujeme snahu platby za nadstandardní zdravotní péči. Nadstandard je možno definovat, až když známe standard, a to pouze v oblastech nadstavby zdravotní a sociální péče, např. kvality hotelových služeb. Nadstandard snižuje kvalitu a rozsah péče „standardní" a narušuje princip solidární zdravotní péče. Snahy o komercionalizaci zdravotní péče narušují důvěru nemocného k jeho lékaři, vedou k nárůstu žalob a ve svém důsledku k prodražení zdravotní péče.
Za velkou slabinu současného systému zdravotní péče považujeme nedostatečnou kontrolu kvality poskytované péče. Není mnohdy jasné, který postup je „lege artis", a tam, kde jsou tato kritéria jasně stanovena, je nejen nikdo nekontroluje, ale jejich plnění ani neočekává. Ponechat kontrolu pouze na vnitřním systému zdravotnických a sociálních zařízení považujeme za nedostatečné. Řešení by mohlo přinést obnovení instituce krajských odborníků, přijetí závazných a vymahatelných standardů péče, zveřejňování výsledků srovnatelných údajů jednotlivých zařízení a pravidelná akreditace zdravotnických zařízení hodnotící kvalitu poskytované péče.
Problematika nevyléčitelně nemocných: Domníváme se, že je potřeba zamyslet se nad právním statutem nevyléčitelně nemocných, u kterých dochází k oddalování smrti umělým udržováním životních funkcí přístroji. Každý člověk má právo určit, kdy již nechce být léčen, kdy nechce být resuscitován. Je však nutné, aby paliativní péče, zejména léčba bolesti byla plnohodnotnou součástí zdravotní péče.
Potraty: Každý lidský život považujeme za jedinečný a je nutné každý lidský život chránit. Právo ženy na rozhodování o vlastním těle však považujeme za klíčové. Domníváme se, že umělá ukončení těhotenství je nutné co nejvíce omezovat, ale ne zakazovat. Vzhledem k masovému rozšíření antikoncepce počet potratů výrazně poklesl. Důraz proto i nadále klademe na osvětu a výchovu k zodpovědnému rodičovství na všech typech škol. Považujeme také za důležité zajistit každé těhotné ženě a matce ochranu a sociální zázemí, aby žádná žena nebyla, byť nepřímo, nucena k ukončení těhotenství ze sociálních důvodů. Velmi vhodné, i z hlediska výchovy často nezralých matek, je budování sociálních center pro svobodné matky, kterých je stále nedostatek.
Zemi je potřeba chápat, vzhledem k úzkému propojení všech složek její živé a neživé přírody, jako jediný živý celoplanetární organismus - Gaiu. Ochrana života ve všech jeho formách a jejich vzájemných vztazích je proto jedním z klíčových problémů současnosti. Pokud se lidstvo tímto problémem nezačne včas zabývat je ohrožena nejen existence Gaii ale tím i jeho. U „chudých" zemí vyvstává nebezpečí průmyslového rozvoje za každou cenu. U „bohatých" naopak nebezpečí vykořisťování „chudých" zemí a jejich ignorace mezinárodních smluv. Proto mimo jiné požadujeme přijetí Kjótského protokolu všemi zeměmi a zákaz lovu velryb pro „vědecké účely".
Řešením současných problémů lidstva týkajících se životního prostředí vidíme v důsledném uplatňování principu trvale udržitelného života vůči všem formám života bez rozdílu. V praxi by uplatňování tohoto principu mělo spočívat především v:
Budoucí generace mají právo na nezamořenou a nepoškozenou zemi a na její pokojné užívání. Země, základ historie lidstva, kultury a sociálních vazeb činí z každé generace a každého jednotlivce příslušníka jedné velké lidské rodiny. Každá generace se podílí na správě a dědictví Země a má vůči budoucím generacím povinnost zabránit nezvratnému a nenapravitelnému poškození života na zemi, jakož i zneuctění lidské svobody a důstojnosti.
Je tudíž nejvyšší odpovědností každé generace udržet kontrolu nad technologickými procesy, které by mohly nepříznivě ovlivnit život na Zemi, narušit přírodní rovnováhu a vývoj člověka.
Je třeba přijmout taková opatření, včetně výchovy, výzkumu a zákonodárství, která by práva budoucích generací zaručila a současně zajistila, aby tato práva nebyla už dnes obětována nedbalým a zjednodušeným řešením.
Vlády, nevládní organizace i jednotlivce vyzýváme tímto k tvořivému uplatnění těchto zásad, tak jako by stáli tváří v tvář budoucím generacím, jejichž práva se tímto snažíme ustavit a trvale uchovat.
Zemi je potřeba chápat jako jediný živý celoplanetární organismus - Gaiu. Řešením současných problémů lidstva týkajících se životního prostředí vidíme v důsledném uplatňování principu trvale udržitelného života vůči všem formám života bez rozdílu.
Budoucí generace mají právo na nezamořenou a nepoškozenou zemi a na její pokojné užívání. Každá generace se podílí na správě a dědictví Země a má vůči budoucím generacím povinnost zabránit nezvratnému a nenapravitelnému poškození života na zemi, jakož i zneuctění lidské svobody a důstojnosti.
Vývoj společnosti s sebou přináší daleko rychlejší přenos informací, vede k odstraňování bariér mezi ekonomikami jednotlivých států, k jejich propojování, ke vzniku nadnárodních společností jejichž síla převyšuje síly jednotlivých národních států.
Uvědomujeme si negativní dopady, které s sebou přináší proces globalizace na současnou společnost. Svět není na globalizaci dostatečně připraven. Ta vede ke značnému prohlubování rozdílů mezi ekonomickou silou a životní úrovní rozvinutých zemí a chudých zemí. Bohaté státy se stávají ještě bohatší a chudé, i když roste i jejich životní úroveň, relativně ještě chudší. Prohlubování majetkových rozdílů se týká nejen jednotlivých států, ale i jednotlivých vrstev uvnitř států. Jsme svědky zániku střední třídy. Proces globalizace nabízí také možnosti užší mezinárodní spolupráce na odstranění bídy chudých zemí, leč je zřídkakdy tímto způsobem využíván.
Regulační mechanismy národních států a jejich ekonomik stejně jako existující mezinárodní instituce nejsou schopny ve stávající podobě zabránit finančním krizím a zneužívání ekonomické moci velkými nadnárodními korporacemi, které ve svých krocích berou jen malý ohled na potřeby společnosti. Mezinárodní instituce jako MMF a Světová banka některými svými kroky napomohly k negativnímu vývoji v řadě chudých zemích.
Ekonomické úspory, které s sebou globalizace přináší se stále více kumulují v omezené skupině států, firem, jedinců a nejsou využívány ve prospěch celé lidské společnosti jako celku. Výhody globalizace a růst životní úrovně se nesmí týkat pouze privilegované části světa či vrstvy lidí, ale všech jeho obyvatel. Nesmí nadále jít o nekontrolovanou polarizaci chudoby a bohatství, ale spíše o usměrňovanou harmonizaci světového společenství která povede k rozvoji celého lidstva.
Aby byly odstraněny negativní jevy globalizace je třeba učinit následující kroky:
Za předpokladu současného odstraňování ekonomické nerovnosti, uplatnění výhod pramenících z procesu globalizace v celosvětovém měřítku a zavedení funkčního regulačního systému podporujeme globalizaci jako trend k sjednocování lidstva.
Proces globalizace je třeba přijmout jako nezbytný a v mnohých rysech pozitivní jev, který může vést k narovnání rozdílů mezi národy a sjednocení lidstva. Je třeba si však uvědomit i jeho negativní projevy a důsledky. Z tohoto důvodu požadujeme vytvořit nový systém nadnárodních regulačních institucí, které by negativní trendy minimalizovaly. V procesu globalizace musí jít nadále o těsnější spolupráci, nikoliv nekontrolovanou konkurenci zájmových skupin. Proto se stavíme za zpřístupnění výsledků pokroku co nejširší veřejnosti na celém světě, dále za hospodářskou a sociální pomoc nejchudším zemím.
Mladí sociální demokraté považují dodržování lidských práv všech občanů za základní předpoklad fungování demokracie. Pokud jsou ohrožena základní lidská práva kterékoli části společnosti, je ohrožena demokracie jako taková, a proto nelze připustit utlačování kterékoliv skupiny lidí nebo kteréhokoli jednotlivce, ať již na základě národnosti, barvy pleti, náboženství, sexuální orientace, pohlaví, zdravotního stavu, věku nebo mentální úrovně.
Neznáme specifická ženská práva, jsou jen lidská práva. Porušování základních lidských práv žen nepokládáme za kulturní zvláštnost některých společností. Tak, jak jsou odsuzovány totalitní režimy za potlačování základních práv svých politických odpůrců, tak by měly být odsuzovány i ty země, které část svých občanů nepovažují za lidské bytosti a ohrožují někdy i jejich základní lidské právo, právo na život.
V České republice není diskriminace žen záležitostí oficiálních předpisů, přesto však je nutné najít cesty k zlepšení postavení žen zejména ve světě práce a veřejného života. Nutné je také vážně se zabývat problematikou domácího násilí. Je třeba přestat řešit jako problém oběť a začít s preventivními i represivními opatřeními u viníka. (V zahraničí nebývá zvykem, aby byt opouštěla oběť, je to naopak manžel, kterému je zakázán pohyb i v okolí bydliště.)
Jsme také znepokojeni nárůstem kriminality spojené s prostitucí. Obchod se ženami je třeba nazvat pravým jménem - otroctví. Je potřeba rozlišovat mezi dobrovolnou a nucenou prostitucí a velmi tvrdě stíhat jakékoli nucení k prostituci, psychickým a fyzickým týrání nebo okrádání oběti.
Tam, kde nejsou respektována práva na svébytnost národnostní nebo náboženské menšiny, hrozí terorismus nebo otevřená občanská válka. Respektovat lidských práv individuálních i kolektivních práv občanů není proto jen morálně správné, ale i rozumné. Země, které nebrání rozvoji menšin, získávají nejen stabilitu, ale i kulturní bohatství. Aby menšina skutečně přijala stát za svůj vlastní a její příslušníci se v něm cítili jako plnoprávní občané, musí mít také možnost účasti na státní správě včetně represivních orgánů. V opačném případě se stát může dříve či později setkat s terorizmem jakožto velmi účinnou zbraní slabých.
Česká společnost je postavena na občanském základě, je společností otevřenou a tolerantní. Za nebezpečný považujeme nárůst nacionalistických a rasistických aktivit, které z pololegálních a neorganizovaných skupin přecházejí do. institucionalizovaných forem.
MSD jednoznačně odsuzuje aktivity všech hnutí, která potlačují lidská práva a svobody. Domníváme se, že jejich činnost ohrožuje demokracii a občanská práva každého občana České republiky. Podporujeme zákaz všech organizací jejichž činnost porušuje právní řád a jsme pro tvrdý postih za projevy rasismu a nacionalismu. Jsme pro společnost demokracie a tolerance, společnost multikulturní a nikoliv nacionální, společnost postavenou na občanském a nikoliv na národnostním principu.
Pojem národ nechápeme pouze v intencích výlučnosti určité skupiny lidí se stejnou historií, jazykem a kulturou. Českou společnost vnímáme v širším kontextu, jako integrální součást středoevropského prostoru, jako společnost, která se významně podílela na tvorbě hodnot evropského kulturního okruhu. Všichni občané České republiky, bez ohledu na národnost, jsou součásti české společnosti. Respektujeme právo na svébytnou kulturu, historii a jazyk všech národnostních a kulturních menšin žijících na území naší republiky. Jejich přítomnost vnímáme jako obohacení české společnosti, ne jako její ohrožení.
Je nutné zlepšit sociální a ekonomické postavení rómské menšiny, a to především podporou vzdělanosti od nejrannějšího dětství po dospělost. Také je třeba podpořit pozitivnější vnímání Rómů majoritní společností např. projekty seznamující společnost se životem této komunity (televizní a filmová tvorba, festivaly atd.).
Podporujeme zavedení registrovaného partnerství pro osoby stejného pohlaví. Je také třeba legislativně vyřešit postavení dětí jednoho partnera ve vztahu k druhému (možnost adopce).
Stát musí garantovat dodržování základních lidských práv všem lidem nacházejícím se na jeho území, bez ohledu na to zda jsou, či nejsou jeho občany. Toto se stává aktuální především vzhledem k nárůstu počtu lidí pocházejících ze zemí s rozdílným pohledem na lidská práva. Požadujeme především důslednou ochranu dětí, které jsou zneužívány k žebrání i drobným krádežím. Každé dítě nacházející se na území České republiky by mělo mít právo na svou ochranu ze strany státních orgánů.
Zahraniční politika
Mladí sociální demokraté jsou si vědomi změn, které v diplomacii v důsledku globalizace nastávají a zahraničněpolitický program MSD je akcentuje. Základními východisky jsou naše členství a aktivní politika v EU, aktivní spolupráce na rozvoji vícestranných vztahů (reforma OSN, nové kolo jednání Světové obchodní organizace - WTO) a nové směry v diplomacii, jakými jsou např. ekonomická a preventivní diplomacie. Zahraničněpolitická koncepce MSD představuje jiný pohled na fungování zahraniční politiky s ohledem na její ekonomický, ekologický a kulturní aspekt, vychází však z priorit české zahraniční politiky.
Vize jednotné Evropy
Historie nás naučila, že vzájemná závislost a evropská jednota jsou předpoklady pro zajištění trvalého míru mezi evropskými národy. Evropská Unie je potřebná nejen pro zajištění míru, ale také pro vytvoření zázemí pro řešení globálních problémů, které nemůžou národní státy řešit. Je proto nanejvýš nutné podporovat urychlené přijetí evropské ústavní smlouvy. V rámci EU musí ale zůstat zachována rozmanitost kultur a tradic, která bude zaštítěna vzájemnou tolerancí.
Česká republika a multilaterální diplomacie
Úloha vícestranné diplomacie a mezinárodních organizací v současném světě roste a stává se nezastupitelnou - od regulace vztahů mezi státy, přes předcházení válečným konfliktům až po řešení problémů globální a technické povahy.
Reforma OSN má tři aspekty - potřeba vícestrannosti a OSN v situaci, kdy žádný stát nemůže řešit sám četné problémy, plynoucí z globalizace; reformu Rady bezpečnosti, která nereprezentuje současné složení OSN a také proto nemá dostatečnou autoritu k řešení úkolů plynoucích z Charty OSN; finanční zajištění, jehož základem je včasné, úplné a bezpodmínečné placení stanovených příspěvků. Při změnách institucionálních a procesních musí být také kladen důraz na detailnější kodifikaci ochrany lidských práv, proti které se staví hlavně rozvojové a autokratické země. MSD souhlasí s vojenským zásahem mezinárodních sil pouze na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN.
V rámci vícestranných jednání je třeba i nadále prosazovat aktivní politiku odzbrojení a kontroly zbrojení. Nejdůležitějšími úkoly jsou svolání Zvláštní zasedání Valného shromáždění OSN o odzbrojení a Konference pro revizi Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, pokračování v jednáních o bezjaderných zónách a vytvoření aktivnějšího pole pro působnost Registru konvenčních zbraní OSN.
Mezinárodní obchod a postavení ČR
Mladí sociální demokraté kladně hodnotí a podporují nový směr v české zahraniční politice - ekonomickou diplomacii. V informační společnosti založené na otevřené diplomacii ztrácí obvyklá zahraniční politika část své agendy. Ta musí být nahrazena hospodářskou aktivitou, pro kterou jsou zastupitelské úřady ČR velmi dobrým a přirozeným zázemím.
V nejbližší době by mělo být zahájeno další kolo jednání WTO. Cílem je další liberalizace světového obchodu. Mladí sociální demokraté požadují, aby toto uvolňování bylo doplněno o institucionalizovanou kontrolu a dohled nad světovým obchodem, etický kodex nadnárodních společenství. Takový postup musí získat podporu jak průmyslových tak rozvojových zemí. Kladen musí být také důraz na ekologickou stránku jednání - trvale udržitelný rozvoj.
Preventivní diplomacie a řešení konfliktů: předcházení a zmírňování konfliktů
Po skončení Studené války mezinárodní společenství uvázlo mezi starým pořádkem, v němž hrají roli hlavně strategické pakty a suverenity jednotlivých států a post-moderní érou globálního řízení, působící na ekonomickém a sociálně-kulturním poli. V tomto období je potom velmi obtížné využívat prvků preventivní diplomacie k udržení míru a předcházení konfliktů.
Důležitou úlohu musí hrát vícestranné operace řízené OSN (např. Kambodža, Namibie, Salvador). Je na mezinárodním společenství, aby citlivě zvážilo závažnost situace a zvolilo nejvhodnější variantu postupu.
Nelze souhlasit s prosazováním národních hospodářských zájmů pod záminkou prosazování lidských práv.
Stejně tak, nelze souhlasit s účelovým označováním států za nedemokratické a podporovat jejich vnitřní destabilizace. Rozhodnutí ohledně vnitřního uspořádání státu náleží výlučně jeho vlastním obyvatelům.
Mezinárodní nevládní organizace
Nestátní neziskové organizace jsou nejvýraznějším prvkem globální občanské společnosti a hrají nezastupitelnou úlohu při naplňování úkolů, před kterými mezinárodní společenství stojí na začátku 21. století. Mohou sloužit jako neoficiální či alternativní komunikační kanály a napomáhat rozvoji nepolitických vztahů. Identifikací a definováním klíčových otázek mohou pomoci tvůrcům politiky při vytváření budoucích politických programů.
Mladí sociální demokraté jsou plnoprávným členem Světové organizace socialistické mládeže (IUSY). Máme zájem aktivně se podílet na všech akcích, které tato organizace pořádá. Vidíme v naší účasti možnost zapojení mladých lidí do celosvětového dialogu o aktuálních problémech a rovněž možnost výměny zkušeností.
Evropská unie je výsledkem bolestného hledání Evropanů takového uspořádání na Evropském kontinentě které by zabránilo opakovat hrůzy obou velkých válek dvacátého století. Představuje jedinečný historický úspěch, totiž instituci, která dokázala překonat tradiční rivalitu evropských velmocí a poprvé vytvořila v Evropě prostor trvalého míru. Byl to projekt Evropské unie, který ukázal cestu transformujícím se národům Střední Evropy a sehrál významnou civilizující roli v jejich transformaci.
V rámci naší zahraniční politiky prosazujeme silnou orientaci na EU. Jsme pro co nejsilnější koordinaci zahraničních a obratných politik jednotlivých členských států a co nejhlubší integraci jednotlivých národních armád. EU chápeme především jako rozumnou sílu, která bude využívat svůj potenciál k mírovému řešení konfliktů a pomoci všude tam kde bude potřeba.
Stavíme se za hlubokou hospodářskou a politickou integraci Evropy, která výhledově povede k federálnímu uspořádání. Záleží jen na nás a našem národním sebevědomí a hrdosti zda v takovéto Evropě budeme hrdým samostatným národem či zda se kulturně rozplyneme.
V současné době se Evropská unie musí vypořádat s přijetím svých nových členů. Přitom je potřeba reformovat stávající evropské instituce, tak aby dokázaly dobře plnit úkoly vyplývající z její velikosti. Vedle toho musí být tyto Evropské instituce připravené i na budoucí rozšiřování Evropské unie. Mladí sociální demokraté podporují rozšíření Evropské unie o země Jihovýchodní Evropy, za předpokladu, že tyto o to projeví zájem a splní vstupní kritéria. Domníváme se, že členství těchto zemí by sehrálo důležitou roli v překonání jejich traumatických zkušeností z násilného rozpadu Jugoslávie.
Evropská unie musí hrát aktivnější roli ve světové politice.. Klíčová je zde společná zahraniční a bezpečnostní politika. Ta musí být průsečíkem národních zájmů a zahraničně-politických koncepcí jednotlivých členských států a nesmí být pokračováním politiky tradičních evropských velmocí. ...Tato společná zahraniční a bezpečnostní politika musí mít za cíl prosazovat společné evropské bezpečnostní a ekonomické zájmy a dále evropské hodnoty ve světě. Specifikum evropské politiky vidíme v uplatňování takzvané „měkké síly" - to je vyjednávání, kulturního dialogu a ekonomické moci. Základem zahraniční politiky EU by proto mělo být především mírové řešení mezinárodních konfliktů a trvale udržitel