Programové priority mladých

Jako student jedné z pražských vysokých škol, který bydlí na koleji a denně se setkává a hovoří s mladými lidmi ze všech koutů České republiky, si troufám říci, že poměrně dobře znám názory mnoha svých vrstevníků. Mladí lidé jsou většinou méně konzervativní a svobodomyslnější než většina jejich starších spoluobčanů. Zde vidím šanci, jak mladé lidi zaujmout. Bohužel, v praktických krocích denní politiky se to sociální demokracii příliš nedaří.

Vezměme v úvahu například otázku registrovaného partnerství osob stejného pohlaví. Drtivá většina mých spolužáků souhlasí s uzákoněním registrovaného partnerství, které by zjednodušilo životní podmínky části naší společnosti. V Poslanecké sněmovně však opakovaně dochází k tomu, že zákon o registrovaném partnerství je dokonce i částí poslanců ČSSD odmítán. Lze očekávat, že proti takovému zákonu hlasují konzervativní politici, ale proč se k nim přidávají i poslanci levicového politického subjektu, který by měl mít obhajobu práv sexuálních menšin jako jednu ze svých priorit? Vymýšlíme tu různé projekty a podpory pro zlepšení kvality života lidí, které vyžadují miliardové náklady, ale ustavení zákona, jehož uvedení do praxe by nestálo téměř nic a přitom by jisté části společnosti pomohlo, se vyhýbáme.

Mladí lidé oprávněně pokládají za důležitou ochranu životního prostředí, a to v lokálním, regionálním i globálním rámci. V této oblasti také nedošlo k tak zásadním pokrokům, jaké bychom si přáli. Vášnivě diskutujeme o rovné dani a jejích sociálních dopadech, napříč politickým spektrem se podařilo prosadit snížení přímých daní pro středně- a nízkopříjmové skupiny. Nikde jsem však nezaznamenal vážně míněnou diskuzi o ekologizaci daňové soustavy, která zůstává pouze v programových materiálech bez vážnější odezvy v praktické politice. Myslím si, že daňová soustava by měla občany a firmy motivovat k odpovědnějšímu chování ve vztahu k životnímu prostředí. Daně je nutné vybírat, tak proč jimi navíc nestimulovat ekologicky odpovědnější rozvoj? Samozřejmě, že daňová soustava je částečně „ekologizovaná" i dnes. Ať už jde o sníženou sazbu DPH na veřejnou dopravu nebo spotřební daně na pohonné hmoty. Ale co třeba spotřební daně na fosilní tuhá paliva, na elektrickou energii nebo na PET obaly? Samozřejmě si jsem vědom toho, že tyto nepřímé daně více zatíží domácnosti. Na druhou stranu můžeme snížit daně přímé. Myslím, že bychom se měli zabývat tím, zda místo práce nezdaňovat spíše ekologicky nezodpovědnou spotřebu. (To není v žádném případě podpora tzv. rovné daně - ta naopak např. veřejnou dopravu zdražuje.)

Záměrně jsem se zde nezabýval dalšími důležitými politickými problémy jako je například podpora bytové výstavby pro mladé, podpora rodin s dětmi, reforma důchodového systému atd. Věřím, že je opravdu upřímným zájmem ministerstva financí vyjednat u Evropské Unie i nadále sníženou sazbu DPH na výstavbu domů a bytů (další argument proti rovné dani), protože při dnešních cenách pro pořízení nového bydlení jde o statisícové rozdíly! Na příkladu s registrovaným partnerstvím jsem však chtěl ukázat, že vždy nejde pouze o peníze. Důležité je hledat i oblasti, které státní rozpočet téměř nic nestojí, ale zato mohou mnoha lidem život usnadnit. Zde může jít i o přezkoumání nutnosti některých byrokratických úkonů pro občany. Zkrátka, chce-li sociální demokracie u mladých lidí uspět, musí se stát dynamickou a progresivní politickou silou.

Pšikal