MSD jsou pobouřeni akcí pořádanou pod názvem "Uctění památky bojovníků proti levicovému terorismu"

MSD jsou pobouřeni akcí pořádanou pod názvem „Uctění památky bojovníků proti levicovému terorismu“

Praha, 30. dubna: Mladí sociální demokraté jsou znepokojeni akcí, kterou pořádá Národní sjednocení a Vlastenecká Fronta 1. května na Střeleckém ostrově. Akce má připomenout zabití chicagských policistů údajnými levicovými teroristy při tzv. „nepokojích na Haymarket Square“ v roce 1886. MSD jsou takovýmto překrucováním dějin pobouřeni.

Již více jak 100 let se v Čechách pravidelně slaví Svátek práce. První oslava proběhla na Střeleckém ostrově 1. května 1890 za účasti 30 tisíc dělníků pod názvem „Den mezinárodního vystoupení dělnického hnutí za osmihodinovou pracovní dobu“. Vyhlášení 1. května za Svátek práce předcházely události v Chicagu, při kterých byli zabiti dělníci. Při následných protestních demonstracích bylo bohužel zabito i několik policistů (viz. příloha TZ). Tento fakt si rozhodli vzít členové Národního sjednocení a Vlastenecké Fronty za záminku pro pořádání shromáždění, jehož cílem je připomenout si památku „skutečných bojovníků proti levicovému terorismu“. Chtějí zde oslavovat památku zabitých policistů při dělnických stávkách v roce 1890.
Mladí sociální demokraté jsou touto akcí naprosto šokováni. Dvě výše zmíněné organizace se snaží překroutit dějiny a ukázat policisty, kteří bezdůvodně stříleli do lidí, jako hrdiny.
„Tato akce je jen dalším důkazem, jak se u nás některé extrémistické skupiny snaží změnit pohled na dějiny. Je to pro nás naprosto nepřijatelné. Nesmíme dále mlčet k rasistickým výrokům, používáním nacistického slovníku a glorifikaci zla a zvůle,“ řekl předseda Mladých sociálních demokratů Petr Dolínek.
Mladí sociální demokraté se rozhodli jít 1. května vyjádřit svůj nesouhlas s pořádanou akcí. Budou od 10:30 rozdávat informační leták o skutečném průběhu chicagských událostí, pořádat protestní shromáždění a ve 12:50 položí za účasti bývalého vicepremiéra pro ekonomiku (stínového ministra školství) Jiřího Havla kytici k pamětní desce na Střeleckém ostrově. „Doufáme, že celá akce proběhne bez komplikací. Chceme se vyhnout jakýmkoliv střetům,“ poznamenal předseda MSD Petr Dolínek.


Pro bližší informace kontaktujte:
Petra Dolínka, předsedu MSD
Mobil: 602 751 397
e-mail: dolinek[at]mladi.cz

Historie Svátku práce
Historie svátku práce je spojená s hnutím za osmihodinovou pracovní dobu. V letech 1872 a 1873 proběhly ve významných městech USA velké demonstrace za dlouhodobý požadavek dělníků snížit denní pracovní dobu na osm hodin. Sílící hnutí donutilo zákonodárné sbory téměř všech států USA, aby přijaly zákon o osmihodinové pracovní době alespoň pro všechny zaměstnance ve státních podnicích. V červnu 1878 byl tento návrh zákona schválen i americkým Kongresem, v praxi však nebyl prosazován. V říjnu 1884 se Odborová federace Spojených států a Kanady na Chicagském sjezdu rozhodla, aby se od 1. května 1886 pracovalo jen osm hodin denně a aby všechny odbory všemožně usilovaly o realizaci tohoto usnesení.
Prvnímu květnu 1886 předcházely policejní represe a pronásledování aktivních dělníků. Přes tyto skutečnosti zastavilo 1. května 1886 v Chicagu práci více než 25 tisíc dělníků a do 4. května se jejich počet zdvojnásobil. 3. května napadla policie střelbou asi 200 stávkujících a šest z nich zabila. Na druhý den byla svolána demonstrace k odsouzení tohoto činu, kdy došlo po policejní provokaci ke krveprolití. Předáci stávky byli obviněni z odpovědnosti za atentát a nespravedlivě odsouzeni, čtyři z nich popraveni.
V roce 1888 se v USA demonstracemi a stávkami 1. květen slavil poprvé jako celostátní svátek, připomínající tak dva roky staré události. Mezinárodní dělnický kongres v Paříži v roce 1889 stanovil 1. máj na návrh francouzských socialistů Mezinárodním dnem boje za osmihodinovou pracovní dobu a Svátkem práce. Pravidelně se slaví od roku 1890, přičemž v Praze je od tohoto roku tradičním místem oslav a vzpomínek Střelecký ostrov. Zavedení osmihodinové pracovní doby v českých zemích, prosazované především sociální demokracií, patří mezi první dva zákony přijaté těsně po vzniku Československé republiky v roce 1918.