Prohlášení občanského sdružení Mladých sociálních demokratů

My, Mladí sociální demokraté, odsuzujeme dnešní akci pořádanou Národním sjednocením a Vlasteneckou Frontou. Nesouhlasíme s oslavováním policistů, kteří při stávce v roce 1886 v Chicagu stříleli do dělníků a několik z nich zabili. Chápeme 1. květen jako den, kterým slavíme dosažení důstojných podmínek pro všechny pracující a jako vzpomínku na ty, kteří při prosazování práv pracujících zaplatili svým životem. Vyjadřujeme své znechucení nad výroky typu: „Je s podivem, že na území České republiky mohou působit organizace, které se k odkazu teroristického činu ze dne 4. května 1886 nejen hlásí a oslavují jej, ale dokonce na něm staví své ideologie. Levice již od svého zrodu usilovala vymazat z paměti lidí vzpomínky na jejich hrdiny a nahradit je svými novými pokrokovými „bohatýry“, vesměs vrahy, zloději a lháři,“ které na svých stránkách použily dvě výše zmíněné organizace.
Rádi bychom také projevili své znepokojení nad postupným prosakováním rasistických a neonacistických výroků do veřejného života a nad překrucováním dějin. Se zděšením zjišťujeme, že nejen neonacistickým či extrémně pravicovým skupinám, ale i čelným představitelům českého veřejného života není cizí používání výroků představitelů třetí říše, zlehčování utrpení Židů a Rómů za druhé světové války, užívání rasistických výroků nebo glorifikování zla, které bylo v minulosti spácháno.

Historie Svátku práce

Historie svátku práce je spojená s hnutím za osmihodinovou pracovní dobu. V letech 1872 a 1873 proběhly ve významných městech USA velké demonstrace za dlouhodobý požadavek dělníků snížit denní pracovní dobu na osm hodin. Sílící hnutí donutilo zákonodárné sbory téměř všech států USA, aby přijaly zákon o osmihodinové pracovní době alespoň pro všechny zaměstnance ve státních podnicích. V červnu 1878 byl tento návrh zákona schválen i americkým Kongresem, v praxi však nebyl prosazován. V říjnu 1884 se Odborová federace Spojených států a Kanady na Chicagském sjezdu rozhodla, aby se od 1. května 1886 pracovalo jen osm hodin denně a aby všechny odbory všemožně usilovaly o realizaci tohoto usnesení.
Prvnímu květnu 1886 předcházely policejní represe a pronásledování aktivních dělníků. Přes tyto skutečnosti zastavilo 1. května 1886 v Chicagu práci více než 25 tisíc dělníků a do 4. května se jejich počet zdvojnásobil. 3. května napadla policie střelbou asi 200 stávkujících a šest z nich zabila. Na druhý den byla svolána demonstrace k odsouzení tohoto činu, kdy došlo po policejní provokaci ke krveprolití. Předáci stávky byli obviněni z odpovědnosti za atentát a nespravedlivě odsouzeni; čtyři z nich popraveni.
V roce 1888 se v USA demonstracemi a stávkami 1. květen slavil poprvé jako celostátní svátek, připomínající tak dva roky staré události. Mezinárodní dělnický kongres v Paříži v roce 1889 stanovil 1. máj na návrh francouzských socialistů Mezinárodním dnem boje za osmihodinovou pracovní dobu a Svátkem práce. Pravidelně se slaví od roku 1890, přičemž v Praze je od tohoto roku tradičním místem oslav a vzpomínek Střelecký ostrov. Zavedení osmihodinové pracovní doby v českých zemích, prosazované především sociální demokracií, patří mezi první dva zákony přijaté těsně po vzniku Československé republiky v roce 1918.